Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od Chagalla po Maleviče - ruská avantgarda 1905 -1932, jak ji možná neznáte...

28. 05. 2016 18:10:49
Umělecké směry, impresionismus, kubismus až po modernu, se na západě vyvíjely téměř půl století. V Rusku se tento přerod odehrál podstatně živelněji, za pouhé dvě dekády, přičemž tam navíc přibylo ještě několik specifických proudů


Vznik a tvorba ruské avantgardy byla silně ovlivněna, daleko silněji než v Evropě, politickými událostmi. Připadá mně, že se situace měnila v pětiletém taktu. Od jakéhosi undergroundu za cara, revolucionářů a sympatizantů, pak oslavovatelů revoluce, součástí nové společnosti až po první disput, navazoval nonkonformismus a začal vládní teror. Ten se projevil zprvu jako kritika a omezování, vyvrcholil v zákaz tvorby a končil zatýkáním. Téměř fatální byl rozkol mezi Malevičem a Chagallem, který se stal komisařem pro umění, ale byl potom donucen školu opustit... o tom potom. Byla to nesmírně rychlá doba!

Albertina prezentuje tento vývoj na základě téměř nepřeberného množství kvalitních a stylově
rozmanitých děl, za které z velké části vděčí velkorysému mecenáši, manželskému páru Batliner. Jejich sbírka obsahovala několik set prvotřídních obrazů, které nyní spravuje Albertina. Díky těmto darům se hodnota sbírky muzea Albertina posunula mezi nejhodnotnější na světě. Další obrazy zapůjčila hlavně ruská a francouzská muzea a několik sběratelů.

Výstava od Chagalla po Maleviče je nanejvýš povedený, i didakticky cenný počin. Dvojice, trojice obrazů, místy i více, zastupující určitý styl nebo časoprostor, jsou doplněny výstižným a čtivým textem (německy a anglicky). Za reprezentativní a citlivý výběr obrazů (celkem 130!), vděčíme kurátorce Dr. Evgenii Petrovové a Prof. Dr. Albertovi Schröderovi.

Rozmanitost stylu ruské avantgardy zrcadlí bezpočet spolků a skupin, které byly tehdy až překotně založeny. Mnohé vzájemně militantně polemizovali, abych netvrdil, že se potíraly... . Zatímco se jedni orientovali téměř nekriticky podle západních příkladů, ostatní se snažili najít vlastní cestu a to ne vždy jednoduchou. Na suprematismus jsme zvyklí, ale další aberace jako neoprimitivismus, rejonismus, kubofuturismus (čistě ruská varianta italského futurismu) a ruský konstruktivismus nenajdeme nikde jinde tak početně zastoupený.

Chagall opustil 1911 Vitebsk a během pobytu v Paříži byl ovlivněn expresivně surreálním stylem. Po návratu do Ruska se nadšeně podílel na přeměně společnosti a vedl uměleckou školu. Spolu s El Lissickým a Malevičem se věnovali výuce nové umělecké generace. Zprvu umělecký a pak i ideologický rozkol zavál Chagalla do Moskvy a pak do emigrace, kde se mohl až do vysokého stáří plně vyžít ve vlastním nezaměnitelém stylu. Chagall se dožil 98 let.



Kandinsky ztratil po 1917 iluze a majetek, jeho projekty byly zastaveny a tak se obrátil na Bauhaus a zůstal do 1933 v Německu.

Sotva se stal Lenin vládcem v Rusku, byl freneticky slaven nejen bolševiky ale i výtvarnými umělci. Mezi nejaktivnější patřil např. Larionov, Gončarová, Malevič, Popová, Exter, Lisický ale i Chagall, Kandinský a další. Jak zmíněno, ty epochy se pak rychle střídaly. Následovalo procitnutí a vystřízlivění. Z utopie se stal zlý sen. Transformace společnosti byla řízena čím dál tím brutálněji úplně jiným směrem, než si vysnili avantgardisté.

1924 přituhlo ještě jednou. To už Kandinský (1921) a Chagall o rok později, opustili Sovětský svaz. K moci se dostal despota Stalin a ten věděl přesně jak se má malovat. Z agitropu se stal supronaturalismus – propagandu vystřídal styl jakési budoucnosti – nikdo ale netušil jak pochmurná ještě bude.

Malevič byl v čele tohoto trendu, ale musel ho brzo z donucení opustit. Protože nebyl ochoten podřídit se úplně, tak mu kolem r. 1930 cenzurou prošel jeden jediný obraz: Rudá kavalérie, zřejmě díky názvu s ideologickým nádechem. Potom to už bylo jen o socialistickém realizmu... .

Vládě nepohodlní umělci nemohli tvořit ani tajně, „do šuplíku“. Před obchody s malířskými potřebami stáli špiclové, kteří označeným umělcům nedovolovali nákup a zamezovali tak tvůrčí praxi. Tento systém se udržel do sedmdesátých let! To mně potvrdila sběratelka ruské avantgardy paní Kownerová, galeristka v Zürichu, která vozila do Moskvy ještě v šedesátých letech barvy a plátna.





Najednou, 1929, ale rozhodně ne úplně dobrovolně, mění Malevič svůj styl. Maluje zase figurativně: "Žně", "Dívky v poli"...
Navzdor nebezpečí malovali někteří dál, ale je to znát i na nekvalitních barvách a podkladu (viz níže). Kdo se provinil pomocí nekonformním umělcům, skončil taktéž v Gulagu. Politrukové doprovázeli malíře i v ateliérech a rozhodovali „co a jak“ znázornit ve stylu socialistického realizmu. Bylo by ale naivní myslet si, že režim nenašel dostatek konformních umělců, kteří se živili budovatelskými, hornickými, rolnickými, vojenskými, politickými nebo nacionalistickými tématy.

Výstavu doprovázejí v několika sálech dobové filmy. Dokumerntární snímky jsou tak šikovně sestříhány, že jsou harmonickou součástí výstavy, aniž by vyžadovaly nadmíru času a brzdily tak průběh prohlídky. Protože je počet obrazů, textových panelů, prostě nabídka informací tak velká, tak jsem celou výstavu absolvoval v klidu ještě jednou. Objemný katalog o >300 stranách, pevná vazba, za překvapivě nízkou cenu (29 Eur) umožní „třetí prohlídku“ Albertiny, selektivně doma.

Výstava potrvá ještě do konce června. Vstupné činí 13, Studenti platí 8,50 Eur.

Paní Mag. I. Novoselac-Binder a Mag. Sarah Wulbrandt děkuji za umožnění ničím nerušené návštěvy a vyjímečného povolení fotografovat.

Další záběry z výstavy:


Rafinovaný přechod mezi malými formáty a velkou síní se podařil pomocí zrcadlové stěny.
Na detailu obrazu "Petrojelová lampa" je znát prasklinu podkladu a loupající se barvy...
Kandinský (vpravo) zakomponoval do alegorického obrazu nejen plachetnici, ale i psa, portrét a další figury.


...za takové hrůzy se v té době dávaly metály! Kupzov byl ale pod enormním tlakem NKVD a po opakovaných výsleších si vzal v roce 1935 život...


všechny fotografie: autor reportáže

Publikaci věnuji paní Arině Kowner, znalkyni ruské a sovjetské umělecké scény, sběratelce umění, neúnavné sponzorce a galeristce

Autor: Jiří Pollak | sobota 28.5.2016 18:10 | karma článku: 24.78 | přečteno: 743x

Další články blogera

Jiří Pollak

Irská republika pro zvídavé individualisty

O Irsku se píše hlavně v souvislosti se stále napjatou situací v severním Irsku a Spojeném království... V „Republice“ je ale skoro všechno jinak. Irsko je v euru, nepřemýšlí o opuštění EU, nepoužívá se míle, ale jezdí se v levo.

26.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 27.61 | Přečteno: 830 | Diskuse

Jiří Pollak

Medellín - centrum drog a hnízdo vrahů ?

Kolumbie, Medellín - cesta za poznáním a kulturou. Medellín bylo ještě před deseti lety město s největším počtem vražd denně na světě. Dnes je klid a Medellín se rozrůstá obrovským tempem - tvrdí Dr. Petr Beránek.

14.5.2017 v 21:11 | Karma článku: 24.20 | Přečteno: 872 | Diskuse

Jiří Pollak

Škodovky a jiné křižníky na Kubánských silnicích

Dovozní embargo donutilo Kubánce pečovat o vozový park, tak jak byl a proto se tam americké bouráky z 50. a 60. let zachovaly dodneška. Jejich stav je ale značně vzdálený od výbavy původních modelů, vyjímky spočítáte na prstech.

31.3.2017 v 23:17 | Karma článku: 30.09 | Přečteno: 1357 | Diskuse

Jiří Pollak

Expresionista Ernst Ludwig Kirchner - 160 obrazů v Kunsthausu

Ernst Ludwig Kirchner byl spoluzakladatel „Brücke“ a patří mezi světoznámé avantgardisty. V Německu byl za nacizmu zařazen na listinu dekadentních umělců. Jeho díla byla stáhnuta, rozkradena a dokonce pálena.

10.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.07 | Přečteno: 404 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 429 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 349 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 214 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 715

Zubní lékař a publicista, koníčky: automobilismus (veteráni), cestování, umění, sport a jazyky



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.