Cabaret Voltaire – kolébka dadaismu nebo záchytka ?

12. 02. 2016 8:15:01
Oficiálně se dadaismus zrodil 5. února 1916 v Curychu, když si Hugo Ball a Emmy Henningsová otevřeli literárně-umělecký Cabaret Voltaire v restaurantu Meierei, Spiegelgasse 1.

Vše začalo vlastně 1915...
v Mnichově. Odtud totiž pochází duo kabaretistů, hlavních protagonistů pozdější scény nezávislého, svobodného umění. Emmy Henningsová a Hugo Ball totiž odešli narychlo z nehostinného velkoměsta do Curychu. Malé město na břehu velkého jezera bylo v té době útočiště nejednoho umělce. 60 tisíc cizinců na 200000 obyvatel představuje publikum, které je na nové vlivy zvyklé. Navíc se v Curychu dalo levně bydlet. Nejlevněji bydlel ve Spiegelgasse 14, V.I. Lenin. Ten prý utekl s konceptem revoluce bez placení.
Politická neutralita skýtala klidný přístav pro kulturní trosečníky, ale pro Hennings a Ball byl začátek všechno jiné než jednoduchý. Brzy opadl optimizmus a počáteční angažmá na místních scénách vystřídaly hubené měsíce. Živili se tedy výstupy v druhořadých kabaretech a časem když bylo peněz ještě méně, tak prodávali svoje efekty, hodinky, knihy a šperky. Když bylo nejhůř, tak si Emmy přivydělávala i svým tělem. Záchranou se stala myšlenka vést pohostinství. S pomocí majitele lokálu ve Spiegelgasse 1 získali Emmy a Hugo licenci a pracovní povolení a nazvali svůj hostinec Cabaret Voltaire.

H.Ball si zapsal: „5.února, 1916, kolem šesté hodiny, když se ještě pilně pracovalo a rozvěšovaly se plakáty, se objevila delegace čtyř orientálně vypadajících malých mužíků. Nesli si portfolia a obrazy a neustále se zdvořile ukláněli. Představili se: malíř Marcel Janco, Tristan Tzara, George a Jules Janco...“ Ti pak vytvořili tvrdé jádro. Dadaismus se „narodil“ souhrou několika silně ovlivňujících okolností a pěknou dávkou náhody.

Díky originální náplní večerů, tu recitací, tu zpěvem, čtením nebo muzikou si Ballův 'Cabaret' brzy získal pověst umělecké besedy. Bohatě tekoucí alkohol přidal na náladě, na hlasitosti...i na inspiraci. Štamgasti byli čtyři mladíci, uprchlíci z Rumunska. Dodnes nejznámější z nich a pozdější hnací silou byl Tristan Tzara. Jedním z prvních, kdo se k této skupině připojil, byl malíř, sochař a básník Hans Arp, spolu se Sophie Taeuber . Její práce se později odrazily u „konkrétních“.

Večer co večer se intenzita performancí v Cabaret Voltaire zvyšovala. Malíři přinášeli provokativní plakáty a záhy vznikla i nesrozumitená řeč, jako když děti ze sebe vyrážejí mama, papa, ale i dada...Sám Ball vystupoval v papírovém rouchu „magického kněze“ a deklamoval nesmysly jako: “ jolifato bambla o falli bambla“, což opravdu nic neznamenalo, ale vzbudilo dohady, u jiných léčivý smích. Návštěvníci 'Cabaretu' se často stávali spoluúčinkujícími, a všemu dění vládlo heslo „šokovat“.

Konvenční umění pro tuto mládež přestalo existovat. Co tvořili, mělo ukázat nový směr, byť byl sebe dezorientující. Dada znamená ve francouzštině tolik co skákací kůň či koňská hlava na štangli, jak to mívaly kdysi malé děti. Zda byl tedy onen blábol nebo dětská hračka původem názvu celého hnutí není podstatné. Dadaismus byl lékem na depresi, na smutek a strach, který Evropou šířila Velká válka. Alespoň na krátko a jen pro vyvolené.

Dnes se mluví o 165 dadaistech. Hnutí se ujalo v Paříži, Berlíně, Hannoveru i v Praze... Tzara se 1921 rozhodl vydat sborník dadaismu a tak se na jeho výzvu slétaly do ateliéru v Paříži příspěvky sympatizantů takřka z celého světa. Celkem se sešlo přes 200 upotřebitelných děl - kresby, malby a fotky (Drtikol). Sborník se ale bohužel už nerealizoval.

Půtky, dogmatizmus a nové zájmy se rozmáhaly v nekoordinovaných skupinách. Dadaismus přešel kolem roku 1922 v Curychu a definitvně 1925 v Paříži, do nových forem umění. Takřka bezednou studnicí informací jsou články a publikace o dadaismu z celé Evropy, které nashromáždil Tristan Tzara – je jich celkem 8590!

V Curychu se od 6. února do 18. července připomíná dadaismus a vzdává se mu tak hold. Nejen výstava v Kunsthausu a Landesmuseu, ale i v dalších šesti institucích, se zviditelňuje jeho vývoj a plody. Cabaret Voltaire, jeho interiéry a hlavně historický divadelní sálek, se zachovaly v téměř netknutém stavu. V autentickém prostředí nyní probíhá program „Obsession Dada“. Každému ze 165 dadaistů věnuje Cabaret jednu „Offizie“, ráno a večer. Od některých dadaistů neexistuje ani jejich podobizna. Málo který z aktivních dadaistů se dožil sedmdesátky...

Ceremoniál začíná úplně věrně dadaisticky: v 06.30 ráno! se v kryptě Cabaret Voltaire strhne multimediální hommage (Offizie) pro jednoho z těch 165... Ředitel kabaretu, Adrian Notz, ji natočí a večer promítá v rámci programu pro diváky. „Dada-jubileum je zdařená marketingová akce“, píše britský Observer. Novináři a televizní kanály z celého světa (více než 40) informují o kulturním dění v Curychu, proč taky ne ?
Vždyt ́ marketing dělal i Tzara...„Dadaismus je mrtev, ať žije dadaismus“ – dodnes nás doprovází ve výtvarném umění i v hudbě.

Autor: Jiří W. Pollak | pátek 12.2.2016 8:15 | karma článku: 16.68 | přečteno: 620x


Další články blogera

Jiří W. Pollak

Modrý a růžový Picasso naposledy ?

Bazilejská Fondation Beyeler, otevře po několikaleté přípravě, v únoru 2019 brány výstavou Pabla Picassa. K vidění a obdivu budou ta nejvzácnější díla z umělcova „modrého a růžového “ období.*

13.6.2018 v 9:26 | Karma článku: 20.95 | Přečteno: 456 | Diskuse

Jiří W. Pollak

Bývalý uprchlík daroval Kunsthausu umění za miliardu

Světoznámá sbírka Wernera Merzbachera se přestěhuje jako dar do Curyšského muzea. Mecenáš označil dar jako "dík zachráněného dítěte" za jeho přijetí do Švýcarska před 80 lety*.

28.5.2018 v 9:09 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 577 | Diskuse

Jiří W. Pollak

Czech Press Photo šláplo hodně vedle

Vítězem soutěže pořádané Czech Press Photo, se stala instrumentalizovaná fotka, zneužitá k politické propagandě. Ať nevědomky, nebo cíleně, je vlastně jedno. Je to ostuda. Opožděná kritika soutěže je lepší než mlčet.

20.5.2018 v 11:43 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 3310 | Diskuse

Jiří W. Pollak

Kousek jižní Francie – Arles, Avignon, Nîmes etc. pro začátečníky

V trojúhelníku mezi Montpellier, Orange a Marseille leží krásná a na historické památky bohatá krajina. Již jeden týden stačí, obsáhnout ty nejzajímavější.

26.10.2017 v 18:13 | Karma článku: 26.86 | Přečteno: 1148 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Česko-slovenská Bible

Vážení přátelé, rok 2018 je rokem, kdy si připomínáme sté výročí založení společného Československého státu. Rádi bychom Vás při té příležitosti upozornili na čerstvou novinku – unikátní Česko-slovenskou Bibli.

16.10.2018 v 18:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 |

Karel Sýkora

Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR

V neděli 14. října 2018 odpoledne se na Václavském náměstí v Praze uskutečnilo modlitební shromáždění na podporu čínských křesťanů, kteří v České republice již druhým rokem žádají o azyl z důvodu svého pronásledování.

16.10.2018 v 6:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Jaroslav Polák

Pánbůh je tady prostě pro všechny stejně

Na Facebooku Alexandr Flek již několik let zveřejňuje parafráze, tj do moderních pojmů a reálií zasazených přetlumočení, důležitých biblických míst v rámci projektu ParaBible. Nechal jsem se inspirovat a napsal jsem...

15.10.2018 v 15:19 | Karma článku: 10.29 | Přečteno: 446 | Diskuse

Eva Šamánková

Červený adresář

Červený adresář. Léty ohmataný a ošoupaný, skrývající desítky jmen. Tak, jako za každým z těch jmen stojí tvář a vlastní příběh, tak i za tímto červeným adresářem je schovaný celoživotní osud jeho majitelky...

15.10.2018 v 9:12 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 210 | Diskuse

Karel Sýkora

Erik Satie – Gymnopédies No. 1 and 3

Erik Satie byl francouzský skladatel a klavírista, který v mnoha směrech předešel svou dobu. Byl velmi tvůrčí osobností a měl výrazný vliv na své současníky, především Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Francise Poulenca.

15.10.2018 v 9:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 |
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 813

Zubní lékař a publicista, koníčky: automobilismus (veteráni), cestování, umění, sport a jazyky





Najdete na iDNES.cz