Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Francis Picabia – kariéra jako umělecká opereta o dvanácti dějích, aneb „Jak se vám líbí?“

13. 06. 2016 0:09:45
Není snad výtvarného směru, ve kterém by Picabia alespoň trochu neexperimentoval. Všechny ostatní zvládl i ekonomicky, včetně Pin-up - hodně vyjadřuje nadsázka: "jako člověk usvědčen, ale jako umělec neodsouzen"..chytrému napověz

Picabia pocházel z bohatých rodičů, kteří mu umožnili pohodlný život a umělecký vývoj. Svůj styl, lépe řečeno, styl malby, měnil Picabia v téměř pětiletém rytmu. Mezi jeho prvotinami (1905) najdeme vyzrálý pointilismus, ale již záhy na sebe znova upozornil a výborně se prodával jako tradiční impresionista. V roce 1913 nastal v jeho tvorbě první důležitý zlom.








Z vlastního, náhlého rozhodnutí označil své obrazy za příliž dekorativní. Pod vlivem kubistů, možná i na ideový podnět, nebo dokonce na zakázku amerického galeristy Stieglitze, se kolem roku 1913 horečnatě věnoval orfickému kubismu. Obrazy se rázem podobaly tvorbě Braqua a Picassa, jsou jen podstatně větší. Tři z těchto velkoformátových pláten "přihodila" na výstavu v Kunsthausu newyorská MoMa. Obrazy této velikosti byly v Evropě naposledy k vidění po válce. Až moderní, velkoprostorová letadla umožnila bezpečný převoz těchto pokladů z New Yorku.

Ani hnutí Dada (1916) u něho neprošlo bez povšimnutí. Podporoval jej i finančně jako mecenáš, nejvíce se staral o Tristan Tzaru. Picabia byl zakladatelem pařížské a barcelonské větve Dada, vydavatel časopisu „391“, proslavil se mechanomorfními kompozicemi. Odložil plátno a olej, používal papír, tisk, lepidlo, tuš ... . Z této doby pochází i světoznámý dadaistický film Entr’acte (přestávka) od Reného Claira (s geniální hudbou Satiého), pro který Picabia napsal scénář (film se v Kunsthausu promítá). Nejpozději v roce 1921 se Picabia s hnutím Dada rozešel.

Během příštích deseti let byl Picabia ovlivněn naturalismem a figurativním stylem, podobně jako Picasso, který si Picabia upravil vlastními nápady. Používal atraktivní formy a témata, jako koláže, transparenci a zrůdy, nebo používal průmyslový a lodní lak Ripolin - byla to právě moda ..., takže zase plaval doslova v proudu umění, které bylo „in“.

Za války zobrazoval či imitoval německé ideály tělesné zdatnosti a prostosti, rozumějme pod tím nudismus až erotiku, v umění pak jako Pin-up. Tento úlet mu mělo/má spousta kolegů a kritiků za zlé. Navíc se Picabia nikdy nezapojil do odboje, jako desítky francouzských umělců. Naopak, opustil Paříž, kde vládl režim z Vichy, a odejel na Côte d’Azur, kde vedl pohodlný a okázalý život. O jeho galapárty se psalo v bulvárním tisku. Finančně byl Picabia nadobro zajištěn a tuto svobodu vychutnával.

Oproti tomu někteří kritici připisují této jeho tvůrčí periodě, v rámci nikdy nevyslovené společenské a umělecké rehabilitace, ironizující postoj k říšskému „kumštu“, jako tichý protest a dokonce se mu dnes ráda připisuje pionýrská zásluha jako jednomu z prvních Pop Art-istů!

Další kontrast vytvořil po válce, když se navrátil k abstrakci. Hutné barvy a tématická redukce na absolutní minimum, jako body a koule, jsou dnes považovány za jeho uměleckou agonii. Picabiova tělesná a duševní schránka nebyla nikdy zvláště solidní. Na nervy se léčil vlastně po celý život. V roce 1951 utrpěl mrtvičku a zemřel dva roky na to.

Navzdory všem opodstatněným výtkám jako účelový oportunismus, neangažovanost, nekonsekventnost, komercialita, se Picabiovi musí přiznat velký tvůrčí elán a produktivita. Picabia byl též scénografem, konstýmářem, scenáristou a baletním choreografem. Jako člověk usvědčen, ale jako umělec neodsouzen.

Kurátorce Kunsthausu, paní Cathérine Hug, se výběrem exponátů podařilo zviditelnit dvanáct období Picabiova lavírování mezi vysoce kvalitním uměním a kýčem. Nashromáždila přes dvě stě reprezentativních exponátů, které zprostředkují vyjímečný požitek a z výstavy dělají událost tohoto desetiletí.

K výstavě vyšla cenově dostupná, objemná publikace, ilustrovaná kvalitními fotografiemi (300) .

Audioguide je v Kunsthausu Zürich samozřejmostí. Výstava potrvá do 25. září.

12.1.2017 - Kunsthaus publikuje návštěvnost: 420 platících denně.

Další snímky z výstavy:




Jména na obraze, do kterého přispělo na padesát umělců, se čtou jako "Who is Who" dadaismu

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Dr.med.dent. Jiří W. Pollak, sc. | pondělí 13.6.2016 0:09 | karma článku: 24.47 | přečteno: 652x


Další články blogera

Dr.med.dent. Jiří W. Pollak, sc.

Kousek jižní Francie – Arles, Avignon, Nîmes etc. pro začátečníky

V trojúhelníku mezi Montpellier, Orange a Marseille leží krásná a na historické památky bohatá krajina. Již jeden týden stačí, obsáhnout ty nejzajímavější.

26.10.2017 v 18:13 | Karma článku: 25.35 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Dr.med.dent. Jiří W. Pollak, sc.

Irská republika pro zvídavé individualisty

O Irsku se píše hlavně v souvislosti se stále napjatou situací v severním Irsku a Spojeném království... V „Republice“ je ale skoro všechno jinak. Irsko je v euru, nepřemýšlí o opuštění EU, nepoužívá se míle, ale jezdí se v levo.

26.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 29.23 | Přečteno: 895 | Diskuse

Dr.med.dent. Jiří W. Pollak, sc.

Medellín - centrum drog a hnízdo vrahů ?

Kolumbie, Medellín - cesta za poznáním a kulturou. Medellín bylo ještě před deseti lety město s největším počtem vražd denně na světě. Dnes je klid a Medellín se rozrůstá obrovským tempem - tvrdí Dr. Petr Beránek.

14.5.2017 v 21:11 | Karma článku: 25.07 | Přečteno: 954 | Diskuse

Dr.med.dent. Jiří W. Pollak, sc.

Škodovky a jiné křižníky na Kubánských silnicích

Dovozní embargo donutilo Kubánce pečovat o vozový park, tak jak byl a proto se tam americké bouráky z 50. a 60. let zachovaly dodneška. Jejich stav je ale značně vzdálený od výbavy původních modelů, vyjímky spočítáte na prstech.

31.3.2017 v 23:17 | Karma článku: 30.27 | Přečteno: 1418 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Zdeněk Sotolář

Odborářské plácnutí do vody III aneb Co v něm chybí?

Memorandum České školství – co chceme vydané čmosem obsahuje prázdné floskule o inkluzi a překračuje hranice odborářské činnosti tím, že protlačuje jakýsi - a nebo čísi? - pohled na obsah kurikula. A něco přehlíží.

21.4.2018 v 20:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 92 | Diskuse

Tomáš Janda

Finále Plzeň 2018 - úpadek české kinematografie v přímém přenosu?

Letošní 31. ročník soutěžní přehlídky tuzemské kinematografie získal přívlastek Grande. Úsměvná snaha o mihotavé zdůraznění velkoleposti. Naštěstí organizátoři ukazují i svou přívětivější podobu a tvář v barvách upřímného nadšení.

21.4.2018 v 17:58 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 230 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Odborářské plácnutí do vody II aneb Odboráři za hranou

Cílem memoranda České školství – co chceme je samozřejmě zviditelnění odborářů, kteří ztrácejí nejen členy, ale především důvěryhodnost. Memorandum připomíná jakýsi rychlokvašený brainstorming. Někdy se odboráři dostali za hranu.

21.4.2018 v 9:49 | Karma článku: 9.00 | Přečteno: 173 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Odborářské plácnutí do vody aneb Špatné svědomí z inkluze

Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství se odhodlal zviditelnit a přišel s memorandem České školství – co chceme. Vznikla svodka různých hesel. Často prázdných hesel. Memorandum se vrací k i nepovedené inkluzi.

21.4.2018 v 7:53 | Karma článku: 35.35 | Přečteno: 2131 | Diskuse

Karel Sýkora

Liam Payne, Rita Ora - For You (Fifty Shades Freed)

Člen One Direction a momentálně jeden z nejžádanějších zpěváků Liam Payne ve spolupráci s okouzlující zpěvačkou Ritou Orou vydává singl For You.

21.4.2018 v 6:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 |
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 748

Zubní lékař a publicista, koníčky: automobilismus (veteráni), cestování, umění, sport a jazyky





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.