Jak samotář Jean Dubuffet zhodnotil své myšlenky – první velká výstava po dvaceti letech
Jean Dubuffet, narozen přesně na přelomu 20. století, prožil tu nejproduktivnější epochu vývoje umění za posledních několik set let a rozhodl se nezávisle vytvořit vlastní umělecký pohled. Snad jediný silný vliv na jeho tvorbu měl Art brut, s kterým se setkal zejména během svého pobytu ve Švýcarsku. Dubuffet jej začal dokonce sbírat a později svou sbírku věnoval městu Lausanne.
Dubuffet byl i v soukromí osobitý, plachý a zároveň téměř bezohledně svobodymilovný. Současníci, i jeho nejbližší přátelé, mu atestují i vznětlivost a přecitlivělost v soukromém styku. Tvorba Jeana Dubuffeta ovlivnila v polovině 20. století celou generaci umělců v čele s Hockneyem a Haringem nebo i Baselitzem.
Výstava je průřezem Dubuffetovou tvorbou a jak je rozdílná, má zároveň společného jmenovatele. Portréty pojednává jako krajiny, i věci jsou pro něj pozměněné krajiny. Sám řekl: „...i jakýkoliv stůl se pro každého může proměnit v krajinu, velkou jako Andy,“...a nebo „...má též vrásky a rýhy." Každá z rozdílných epoch Dubuffetovy tvorby znamená další krok zpět k přírodě. Na konci své tvůrčí invence používal na plátnech hlínu, prach, popel, křídla motýlů!, houby, semínka a olej nanášel jako by lopatkou... Dubuffet zemřel v Paříži ve svých čtyřiaosmdesáti letech.
Zlatý hřeb výstavy je instalace „Coucou Bazar“ z let 1972-73. Coucou Bazar je monumentální seskupení sta pevných a dvaceti nadměrných pohyblivých, stylizovaných a částečně elektricky animovaných surreálních, postav. Dubuffet použil pro CouCou výhradně červenou, modrou, bílou a modrou barvu – a nazval jej „oživlý obraz." V prezentaci, která byla dodnes k vidění pouze v Paříži, New Yorku a v Turínu se spojuje malba a sochy, hudba a tanec v jeden improvizovaný dramatický celek. Dvakrát týdně, ve středu a v neděli, se část předimenzovaných figurín dá, díky profesionálním balerínám, do pohybu. Část výstavy a Coucou je na https://www.youtube.com/watch?v=Lry5lW9uoLk
Od roku 1997 je sbírka umístěna ve veřejně přístupném muzeu postaveném od Renzo Piano. Budova je 170 m dlouhá a má celkovou plochu téměř 4000 m2. Díla pro výstavu zapůjčilo patnáct špičkových muzeí a sbírek. Výstava byla zahájena 31.ledna a potrvá do 8.května 2016. Muzeum je otevřeno od 10 hodin do večera, po 365 dní v roce, vstupné činí 25 / red. 20 CHF.
Jiří W. Pollak
Malíř Dalibor Říhánek vystaví ….v Chotěšovském klášteře
Obrazy, grafiku, kresby a gobelíny, s lehce spirituálním podtextem a nepřehlédnutelnou špetkou erotiky. Některé práce se dovolávají setkání s biblickými motivy, antickou tématikou, symboly z dávného Egypta, surealismem a kubismem
Jiří W. Pollak
Praha Oskara Kokoschky v Curychu
Kunsthaus ukazuje díky 250 vzácným exponátům kompletní, chronologickou retrospektivu světoznámého malíře s českými kořeny, expresionisty Oskara Kokoschky.
Jiří W. Pollak
Modrý a růžový Picasso naposledy ?
15.2. doplněno: Bazilejská Fondation Beyeler, otevřela 2.února, po několikaleté přípravě, brány výstavou Pabla Picassa. K vidění a obdivu budou ta nejvzácnější díla z umělcova „modrého a růžového “ období.*
Jiří W. Pollak
Bývalý uprchlík daroval Kunsthausu umění za miliardu
Světoznámá sbírka Wernera Merzbachera se přestěhuje jako dar do Curyšského muzea. Mecenáš označil dar jako "dík zachráněného dítěte" za jeho přijetí do Švýcarska před 80 lety*.
Jiří W. Pollak
Czech Press Photo šláplo hodně vedle
Vítězem soutěže pořádané Czech Press Photo, se stala instrumentalizovaná fotka, zneužitá k politické propagandě. Ať nevědomky, nebo cíleně, je vlastně jedno. Je to ostuda. Opožděná kritika soutěže je lepší než mlčet.
Jiří W. Pollak
Kousek jižní Francie – Arles, Avignon, Nîmes etc. pro začátečníky
V trojúhelníku mezi Montpellier, Orange a Marseille leží krásná a na historické památky bohatá krajina. Již jeden týden stačí, obsáhnout ty nejzajímavější.
Jiří W. Pollak
Irská republika pro zvídavé individualisty
O Irsku se píše hlavně v souvislosti se stále napjatou situací v severním Irsku a Spojeném království... V „Republice“ je ale skoro všechno jinak. Irsko je v euru, nepřemýšlí o opuštění EU, nepoužívá se míle, ale jezdí se v levo.
Jiří W. Pollak
Medellín - centrum drog a hnízdo vrahů ?
Kolumbie, Medellín - cesta za poznáním a kulturou. Medellín bylo ještě před deseti lety město s největším počtem vražd denně na světě. Dnes je klid a Medellín se rozrůstá obrovským tempem - tvrdí Dr. Petr Beránek.
Jiří W. Pollak
Škodovky a jiné křižníky na Kubánských silnicích
Dovozní embargo donutilo Kubánce pečovat o vozový park, tak jak byl a proto se tam americké bouráky z 50. a 60. let zachovaly dodneška. Jejich stav je ale značně vzdálený od výbavy původních modelů, vyjímky spočítáte na prstech.
Jiří W. Pollak
Expresionista Ernst Ludwig Kirchner - 160 obrazů v Kunsthausu
Ernst Ludwig Kirchner byl spoluzakladatel „Brücke“ a patří mezi světoznámé avantgardisty. V Německu byl za nacizmu zařazen na listinu dekadentních umělců. Jeho díla byla stáhnuta, rozkradena a dokonce pálena.
Jiří W. Pollak
Hvězda mezi fotografy, Annie Leibovitzová – vystavuje i v bývalých továrnách
Úspěchy, vyznamenání, skandály a extravangance Leibovitzové by naplnily celou knihu. Velkoformátové fotografie Leibovitzové vlastní všech 15 nejvýznamnějších muzeí na světě, od New Yorku, přes Amsterodam až po Petrohrad a Tokyo.
Jiří W. Pollak
Claude Monet Pictus - fotoreportáž z výstavy
Sofistikovaný výběr obrazů velkého malíře dělá z výstavy ve Fondation Beyeler jedinečný zážitek. Komu se už podařilo zapůjčit např. šest obrazů Charing Cross bridge, 1902 - 4, z šesti různých sbírek ?...nebo troje "Kry na Seine"?
Jiří W. Pollak
Geniální Claude Monet – v Bazileji
Fondation Beyeler shromáždila 62 děl - mezi nimi je patnáct obrazů, které jsou vystavovány jen velmi zřídka. Několik pláten ze soukromých sbírek nebylo na veřejnosti ukázano ještě nikdy - v Bazileji mají tudíž premiéru.
Jiří W. Pollak
Tři miliardy za metrovou sošku – to je Alberto Giacometti
S velkým předstihem oznámená a netrpělivě očekávaná výstava prací Alberta Giacomettiho v curyšském Kunsthausu byla právě otevřena a obsahuje 256 exponátů ! aneb cestování za kulturou...
Jiří W. Pollak
*Fundació Joan Miró, Barcelona*
Muzeum „Fundació Joan Miró“, s jednou z největších sbírek mistrovy tvorby, se nachází na kopečku Montjuic a je architektonickým skvostem. Z terasy muzea se návštěvníkům otvírá překrásný pohled na téměř celou Barcelonu.
Jiří W. Pollak
Kandinsky a Marc - „Modří jezdci“
1911 se v Mnichově na stejnojmenné výstavě představili avantgardisté, kteří zahájili novou uměleckou epochu. ‚Modrý jezdec‘ byl i almanach, vydaný oběma přáteli v roce 1912...cítím i snahu mezinárodně zviditelnit německou tvorbu.
Jiří W. Pollak
Barcelona - podzimní víkendový cíl
Barcelona se za posledních 30 let zásadně změnila - zvláště kvůli olympiádě 1992 byly celé čtvrtě města upraveny a turistické atrakce byly uvedeny na aktuální úrověň. Městská doprava doznala největší rozmach právě díky olympiádě.
Jiří W. Pollak
Francis Picabia – kariéra jako umělecká opereta o dvanácti dějích, aneb „Jak se vám líbí?“
Není snad výtvarného směru, ve kterém by Picabia alespoň trochu neexperimentoval. Všechny ostatní zvládl i ekonomicky, včetně Pin-up - hodně vyjadřuje nadsázka: "jako člověk usvědčen, ale jako umělec neodsouzen"..chytrému napověz
Jiří W. Pollak
Alexander Calder - vynálezce mobile, plechové sny velkého kluka, aneb o křehké rovnováze
Calder je světový umělec, s Evropou pevně spojený Američan, který se celý život zabýval nezaměnitelným zviditelněním cirkusu a rovnováhy
Jiří W. Pollak
Od Chagalla po Maleviče - ruská avantgarda 1905 -1932, jak ji možná neznáte...
Umělecké směry, impresionismus, kubismus až po modernu, se na západě vyvíjely téměř půl století. V Rusku se tento přerod odehrál podstatně živelněji, za pouhé dvě dekády, přičemž tam navíc přibylo ještě několik specifických proudů
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 925x