Francis Picabia – kariéra jako umělecká opereta o dvanácti dějích, aneb „Jak se vám líbí?“
Picabia pocházel z bohatých rodičů, kteří mu umožnili pohodlný život a umělecký vývoj. Svůj styl, lépe řečeno, styl malby, měnil Picabia v téměř pětiletém rytmu. Mezi jeho prvotinami (1905) najdeme vyzrálý pointilismus, ale již záhy na sebe znova upozornil a výborně se prodával jako tradiční impresionista. V roce 1913 nastal v jeho tvorbě první důležitý zlom.
Z vlastního, náhlého rozhodnutí označil své obrazy za příliž dekorativní. Pod vlivem kubistů, možná i na ideový podnět, nebo dokonce na zakázku amerického galeristy Stieglitze, se kolem roku 1913 horečnatě věnoval orfickému kubismu. Obrazy se rázem podobaly tvorbě Braqua a Picassa, jsou jen podstatně větší. Tři z těchto velkoformátových pláten "přihodila" na výstavu v Kunsthausu newyorská MoMa. Obrazy této velikosti byly v Evropě naposledy k vidění po válce. Až moderní, velkoprostorová letadla umožnila bezpečný převoz těchto pokladů z New Yorku.
Ani hnutí Dada (1916) u něho neprošlo bez povšimnutí. Podporoval jej i finančně jako mecenáš, nejvíce se staral o Tristan Tzaru. Picabia byl zakladatelem pařížské a barcelonské větve Dada, vydavatel časopisu „391“, proslavil se mechanomorfními kompozicemi. Odložil plátno a olej, používal papír, tisk, lepidlo, tuš ... . Z této doby pochází i světoznámý dadaistický film Entr’acte (přestávka) od Reného Claira (s geniální hudbou Satiého), pro který Picabia napsal scénář (film se v Kunsthausu promítá). Nejpozději v roce 1921 se Picabia s hnutím Dada rozešel.
Během příštích deseti let byl Picabia ovlivněn naturalismem a figurativním stylem, podobně jako Picasso, který si Picabia upravil vlastními nápady. Používal atraktivní formy a témata, jako koláže, transparenci a zrůdy, nebo používal průmyslový a lodní lak Ripolin - byla to právě moda ..., takže zase plaval doslova v proudu umění, které bylo „in“.
Za války zobrazoval či imitoval německé ideály tělesné zdatnosti a prostosti, rozumějme pod tím nudismus až erotiku, v umění pak jako Pin-up. Tento úlet mu mělo/má spousta kolegů a kritiků za zlé. Navíc se Picabia nikdy nezapojil do odboje, jako desítky francouzských umělců. Naopak, opustil Paříž, kde vládl režim z Vichy, a odejel na Côte d’Azur, kde vedl pohodlný a okázalý život. O jeho galapárty se psalo v bulvárním tisku. Finančně byl Picabia nadobro zajištěn a tuto svobodu vychutnával.
Oproti tomu někteří kritici připisují této jeho tvůrčí periodě, v rámci nikdy nevyslovené společenské a umělecké rehabilitace, ironizující postoj k říšskému „kumštu“, jako tichý protest a dokonce se mu dnes ráda připisuje pionýrská zásluha jako jednomu z prvních Pop Art-istů!
Další kontrast vytvořil po válce, když se navrátil k abstrakci. Hutné barvy a tématická redukce na absolutní minimum, jako body a koule, jsou dnes považovány za jeho uměleckou agonii. Picabiova tělesná a duševní schránka nebyla nikdy zvláště solidní. Na nervy se léčil vlastně po celý život. V roce 1951 utrpěl mrtvičku a zemřel dva roky na to.
Navzdory všem opodstatněným výtkám jako účelový oportunismus, neangažovanost, nekonsekventnost, komercialita, se Picabiovi musí přiznat velký tvůrčí elán a produktivita. Picabia byl též scénografem, konstýmářem, scenáristou a baletním choreografem. Jako člověk usvědčen, ale jako umělec neodsouzen.
Kurátorce Kunsthausu, paní Cathérine Hug, se výběrem exponátů podařilo zviditelnit dvanáct období Picabiova lavírování mezi vysoce kvalitním uměním a kýčem. Nashromáždila přes dvě stě reprezentativních exponátů, které zprostředkují vyjímečný požitek a z výstavy dělají událost tohoto desetiletí.
K výstavě vyšla cenově dostupná, objemná publikace, ilustrovaná kvalitními fotografiemi (300) .
Audioguide je v Kunsthausu Zürich samozřejmostí. Výstava potrvá do 25. září.
12.1.2017 - Kunsthaus publikuje návštěvnost: 420 platících denně.
Další snímky z výstavy:
Jména na obraze, do kterého přispělo na padesát umělců, se čtou jako "Who is Who" dadaismu
Jiří W. Pollak
Malíř Dalibor Říhánek vystaví ….v Chotěšovském klášteře
Obrazy, grafiku, kresby a gobelíny, s lehce spirituálním podtextem a nepřehlédnutelnou špetkou erotiky. Některé práce se dovolávají setkání s biblickými motivy, antickou tématikou, symboly z dávného Egypta, surealismem a kubismem
Jiří W. Pollak
Praha Oskara Kokoschky v Curychu
Kunsthaus ukazuje díky 250 vzácným exponátům kompletní, chronologickou retrospektivu světoznámého malíře s českými kořeny, expresionisty Oskara Kokoschky.
Jiří W. Pollak
Modrý a růžový Picasso naposledy ?
15.2. doplněno: Bazilejská Fondation Beyeler, otevřela 2.února, po několikaleté přípravě, brány výstavou Pabla Picassa. K vidění a obdivu budou ta nejvzácnější díla z umělcova „modrého a růžového “ období.*
Jiří W. Pollak
Bývalý uprchlík daroval Kunsthausu umění za miliardu
Světoznámá sbírka Wernera Merzbachera se přestěhuje jako dar do Curyšského muzea. Mecenáš označil dar jako "dík zachráněného dítěte" za jeho přijetí do Švýcarska před 80 lety*.
Jiří W. Pollak
Czech Press Photo šláplo hodně vedle
Vítězem soutěže pořádané Czech Press Photo, se stala instrumentalizovaná fotka, zneužitá k politické propagandě. Ať nevědomky, nebo cíleně, je vlastně jedno. Je to ostuda. Opožděná kritika soutěže je lepší než mlčet.
Jiří W. Pollak
Kousek jižní Francie – Arles, Avignon, Nîmes etc. pro začátečníky
V trojúhelníku mezi Montpellier, Orange a Marseille leží krásná a na historické památky bohatá krajina. Již jeden týden stačí, obsáhnout ty nejzajímavější.
Jiří W. Pollak
Irská republika pro zvídavé individualisty
O Irsku se píše hlavně v souvislosti se stále napjatou situací v severním Irsku a Spojeném království... V „Republice“ je ale skoro všechno jinak. Irsko je v euru, nepřemýšlí o opuštění EU, nepoužívá se míle, ale jezdí se v levo.
Jiří W. Pollak
Medellín - centrum drog a hnízdo vrahů ?
Kolumbie, Medellín - cesta za poznáním a kulturou. Medellín bylo ještě před deseti lety město s největším počtem vražd denně na světě. Dnes je klid a Medellín se rozrůstá obrovským tempem - tvrdí Dr. Petr Beránek.
Jiří W. Pollak
Škodovky a jiné křižníky na Kubánských silnicích
Dovozní embargo donutilo Kubánce pečovat o vozový park, tak jak byl a proto se tam americké bouráky z 50. a 60. let zachovaly dodneška. Jejich stav je ale značně vzdálený od výbavy původních modelů, vyjímky spočítáte na prstech.
Jiří W. Pollak
Expresionista Ernst Ludwig Kirchner - 160 obrazů v Kunsthausu
Ernst Ludwig Kirchner byl spoluzakladatel „Brücke“ a patří mezi světoznámé avantgardisty. V Německu byl za nacizmu zařazen na listinu dekadentních umělců. Jeho díla byla stáhnuta, rozkradena a dokonce pálena.
Jiří W. Pollak
Hvězda mezi fotografy, Annie Leibovitzová – vystavuje i v bývalých továrnách
Úspěchy, vyznamenání, skandály a extravangance Leibovitzové by naplnily celou knihu. Velkoformátové fotografie Leibovitzové vlastní všech 15 nejvýznamnějších muzeí na světě, od New Yorku, přes Amsterodam až po Petrohrad a Tokyo.
Jiří W. Pollak
Claude Monet Pictus - fotoreportáž z výstavy
Sofistikovaný výběr obrazů velkého malíře dělá z výstavy ve Fondation Beyeler jedinečný zážitek. Komu se už podařilo zapůjčit např. šest obrazů Charing Cross bridge, 1902 - 4, z šesti různých sbírek ?...nebo troje "Kry na Seine"?
Jiří W. Pollak
Geniální Claude Monet – v Bazileji
Fondation Beyeler shromáždila 62 děl - mezi nimi je patnáct obrazů, které jsou vystavovány jen velmi zřídka. Několik pláten ze soukromých sbírek nebylo na veřejnosti ukázano ještě nikdy - v Bazileji mají tudíž premiéru.
Jiří W. Pollak
Tři miliardy za metrovou sošku – to je Alberto Giacometti
S velkým předstihem oznámená a netrpělivě očekávaná výstava prací Alberta Giacomettiho v curyšském Kunsthausu byla právě otevřena a obsahuje 256 exponátů ! aneb cestování za kulturou...
Jiří W. Pollak
*Fundació Joan Miró, Barcelona*
Muzeum „Fundació Joan Miró“, s jednou z největších sbírek mistrovy tvorby, se nachází na kopečku Montjuic a je architektonickým skvostem. Z terasy muzea se návštěvníkům otvírá překrásný pohled na téměř celou Barcelonu.
Jiří W. Pollak
Kandinsky a Marc - „Modří jezdci“
1911 se v Mnichově na stejnojmenné výstavě představili avantgardisté, kteří zahájili novou uměleckou epochu. ‚Modrý jezdec‘ byl i almanach, vydaný oběma přáteli v roce 1912...cítím i snahu mezinárodně zviditelnit německou tvorbu.
Jiří W. Pollak
Barcelona - podzimní víkendový cíl
Barcelona se za posledních 30 let zásadně změnila - zvláště kvůli olympiádě 1992 byly celé čtvrtě města upraveny a turistické atrakce byly uvedeny na aktuální úrověň. Městská doprava doznala největší rozmach právě díky olympiádě.
Jiří W. Pollak
Alexander Calder - vynálezce mobile, plechové sny velkého kluka, aneb o křehké rovnováze
Calder je světový umělec, s Evropou pevně spojený Američan, který se celý život zabýval nezaměnitelným zviditelněním cirkusu a rovnováhy
Jiří W. Pollak
Od Chagalla po Maleviče - ruská avantgarda 1905 -1932, jak ji možná neznáte...
Umělecké směry, impresionismus, kubismus až po modernu, se na západě vyvíjely téměř půl století. V Rusku se tento přerod odehrál podstatně živelněji, za pouhé dvě dekády, přičemž tam navíc přibylo ještě několik specifických proudů
Jiří W. Pollak
Výstava DADA zrušena – následuje „Dada dodatek“ ! Co vypadá jako skandál je velký počin
Úspěšnou výstavu o hnutí Dada Reconstructed přerušila nečekaná událost. Kunsthaus Zürich nakoupil a byl v poslední době obdarován více než 100 obrazy z pozůstalosti umělců a sběratelů, např. P. Joostens a dalších ....
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 925x